<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Popis území

Správní obvod obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Tišnov se nachází na severozápadě Jihomoravského kraje. Na západě sousedí s SO ORP Velké Meziříčí a Bystřice nad Pernštejnem, které jsou již v Kraji Vysočina. V Jihomoravském kraji sousedí se SO ORP Rosice, Kuřim, Blansko a Boskovice. V SO ORP Tišnov se nachází pouze jediný správní obvod s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ), a to Tišnov. Pod správu správního obvodu spadá celkem 59 obcí, z nichž pouze jedna má statut města (Tišnov) a 5 statut městyse (Deblín, Doubravník, Drásov, Lomnice, Nedvědice). Dle původního členění se správní obvod rozkládá na území tří bývalých okresů – Brno-venkov, Blansko a Žďár nad Sázavou.

Celková výměra území činí 34 240 ha, z níž 47,5 % zaujímá zemědělská půda, 43,3 % lesní pozemky, 19 % ostatní a zastavěné plochy a 0,9 % vodní plochy. K 01.01.2023 bylo na území SO ORP Tišnov evidováno 31816 obyvatel (údaj MV), čemuž odpovídá hustota zalidnění 90,1 obyvatel/km2. V porovnání s hodnotou hustoty zalidnění Jihomoravského kraje (164 obyvatel/km2) i celé České republiky (134 obyvatel/km2), se jedná o hodnotu výrazně podprůměrnou.

Základní údaje o obcích v SO ORP Tišnov (dle ČSÚ, k 31. 12. 2016)

 

 

Silniční a železniční síť

Dálnice: -

Silnice I. třídy: -

Silnice II. třídy:

•II/377 Tišnov – Černá Hora – Rájec-Jestřábí – Plumlov – Prostějov

•II/379 Velká Bíteš – Tišnov – Blansko – Jedovnice – Vyškov

•II/385 Olešná – Dolní Rožínka – Tišnov – Kuřím – Česká

•II/387 Vír – Štěpánov nad Svratkou – Nedvědice – Doubravník – Předklášteří

•II/389 Moravec – Předklášteří

•II/390 Nedvědice – Budišov – Trnava

•II/391 Křižanov – Žďárec
 

Železnice:        

•250 (Praha) Havlíčkův Brod – Brno – Kúty

•251 Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě – Tišnov
 

Přírodní poměry

Geomorfologické členění:

Soustava: Česko-moravská

Podsoustava: Českomoravská vrchovina

Celek: Křižanovská vrchovina

Podcelek: Bítešská vrchovina

Okrsky: Jinošovská pahorkatina, Deblínská vrchovina

 

Soustava: Česko-moravská

Podsoustava: Českomoravská vrchovina

Celek: Hornosvratecká vrchovina        

Podcelek: Nedvědická vrchovin, Sýkořská hornatina

 

Soustava: Česko-moravská

Podsoustava: Brněnská vrchovina

Celek: Boskovická brázda

Podcelek: Oslavanská brázda

Okrsky: Tišnovská kotlina, Šerkovická kotlina, Chudčická pahorkatina

 

Soustava: Česko-moravská

Podsoustava: Brněnská vrchovina

Celek: Boskovická brázda

Podcelek: Žernovnická hrásť

Okrsky: Žernovnická hrásť

 

Soustava: Česko-moravská

Podsoustava: Brněnská vrchovina

Celek: Boskovická brázda

Podcelek: Oslavanská brázda

Okrsky: Tišnovská kotlina, Šerkovická kotlina, Chudčická pahorkatina

 

Soustava: Česko-moravská

Podsoustava: Brněnská vrchovina
Celek: Bobravská vrchovina

Podcelek: Řečkovicko-kuřimský prolom

Okrsky: Zlobice

 

Reliéf území SO ORP Tišnov je tvořen výhradně Česko-moravskou soustavou, která je součástí hercynského systému a subsystému hercynských pohoří. Českomoravská soustava se pak dále člení na Českomoravskou a Brněnskou vrchovinu. Významným geomorfologickým celkem území je Boskovická brázda, která je součástí Brněnské vrchoviny. Jedná se o zlomové pásmo tvořené převážně permokarbonskými sedimentárními horninami. Odděluje Českomoravskou a Drahanskou vrchovinu v severojižním směru.

Nadmořská výška území se pohybuje zhruba v intervalu od 300 do 700 m n. m. Nejvyšším vrcholem území je vrch Sýkoř se 702 m n. m., který je součástí Sýkořské hornatiny v Českomoravské vrchovině.

Geologické podloží je majoritně tvořeno sedimentárními horninami. Na jihozápadě území jsou občasné výstupy granitů. Netypický není ani výskyt metamorfovaných hornin (ortoruly, fylity). Na území správního obvodu zasahují do horninového podloží devonské vápence, tvořící také Moravský kras východně od města Blanska. Zkrasovatělé oblasti na území SO ORP Tišnov se nazývají Tišnovský a Lažánecko-Heroltický kras. Lažánecko-Heroltický kras se rozkládá mezi obcí Heroltice a údolím Bílého potoka. V porovnání s Tišnovským krasem se jedná stále o aktivní krasovou oblast s třemi ponory vodních toků u obcí Maršov, Lažánky i Heroltice. Jeskynní systémy Lažánecko-Heroltického krasu tvořené zmíněnými ponory a vývěry vodních toků jsou dnes prakticky nepřístupné. Tišnovský kras je typický povrchovými znaky, jako jsou závrty, slepá údolí či otevřené propasti.

Rozšířenými půdními typy území jsou kambizem (variety – modální, mesobazická, rankerová, vyluhovaná, arenická) a hnědozem (modální, oglejená, pelická). Kambizem, nejrozšířenější půdní typ v celé České republice, vzniká na svažitých plochách tvořených převážně magmatickými a sedimentárními horninami. Dalšími dosti rozšířenými půdními typy jsou fluvizem (varieta – modální) a černice (variety – černická, luvická) podél vodních toků a v údolních nivách. Černice jsou hlubokohumózní půdy vyznačující redoximorfními znaky jak v humusu, tak v samotném substrátu.