<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Popis území

Správní obvod SO ORP Veselí nad Moravou se nachází v okrese Hodonín v jihovýchodní části Jihomoravského kraje. Sousedí celkem se čtyřmi obcemi s rozšířenou působností. Na západě jsou to SO ORP Hodonín a Kyjov, na severu SO ORP Uherské Hradiště a na východě SO ORP Uherský Brod. Na jihu sousedí se Slovenskem.

Východní hranice prochází přes Bílé Karpaty. Západní částí území se od jihozápadu k severovýchodu táhne plochý terén Dolnomoravského úvalu. Nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 819 m n. m. je vrch Čapec při státní hranici se Slovenskem.

Celková výměra činí 34 278 ha, z čehož zemědělská půda zabírá 22 876 ha, lesy 7 668 ha, ostatní a zastavěná plocha 627 ha. K 01.01.2023 žilo v SO ORP 36619 obyvatel, což odpovídá hustotě zalidnění 107 obyvatel/km2. V porovnání s hodnotou hustoty zalidnění Jihomoravského kraje (164 obyvatel/km2) i celé České republiky (134 obyvatel/km2), se jedná o hodnotu podprůměrnou.

Geomorfologické zařazení lokality:

Soustava: Vídeňská pánev

Podsoustava: Jihomoravská pánev

Celek: Dolnomoravský úval

Podcelky: Dyjsko-moravská niva, Dyjsko-moravská pahorkatina

Okrsky: Dyjsko-moravská niva, Huštěnovická pahorkatina

 

Soustava: Vnější Západní Karpaty

Podsoustava: Moravsko-slovenské Karpaty

Celek: Bílé Karpaty

Podcelky: Žalostinská vrchovina, Javořická hornatina

Okrsky: Sudoměřický stupeň, Šumámický hřbet, Radějovská vrchovina, Vrbovecká brázda, Suchovská vrchovina, Brestovecká vrchovina, Javořinský hřbet

 

Soustava: Vnější Západní Karpaty

Podsoustava: Moravsko-slovenské Karpaty

Celek: Vizovická vrchovina

Podcelek: Hlucká pahorkatina

Okrsky: Kněždubská kotlina, Kuželovská kotlina, Boršická pahorkatina, Vnorovská plošina

 

Západní část území náleží z geomorfologického hlediska do soustavy Vídeňská pánev, podsoustavy Jihomoravská pánev a celku Dolnomoravský úval. Východní část náleží do soustavy Vnější Západní Karpaty, podsoustavy Moravsko-slovenské Karpaty a celků Vizovická vrchovina a Bílé Karpaty.

Podloží území tvoří z velké části kvartérní sedimenty. V širokém pásu okolo řeky Moravy se vyskytují kvartérní písky a štěrky. V širším okolí je podloží budováno jíly, písky a štěrky Vídeňské pánve. Jižní část území, do které zasahují Bílé Karpaty je budována pískovci, vápenci a jílovci magurské skupiny příkrovů. Tyto sedimenty pocházejí z druhohor a třetihor.

V západní části území zejména v okolí Strážnice se nacházejí vysoce úrodné černice a černozemě. Tyto půdy patří mezi nejúrodnější v mírném pásu. Utvořily se na spraších a třetihorních jílech a píscích. Jsou středně těžké, s vysokým obsahem humusu a neutrální reakcí. Na východ od Veselí nad Moravou jsou méně úrodnější hnědozemě. V okolí vodních toků se vyskytují půdy ovlivněné vodou – fluvizemě. Největší plocha fluvizemí je v nivě řeky Moravy. V oblasti Bílých Karpat dominují hnědozemě a luvizemě.

Z biogeografického hlediska leží území v panonské a západokarpatské biogeografické podprovincii. V území se nacházejí následující bioregiony: 3.3 Hlucký, 3.6 Bělokarpatský, 4.4 Hodonínský, 4.5 Dyjsko-moravský.

Na území SO ORP Veselí nad Moravou se nachází velkoplošně chráněné území CHKO Bílé Karpaty. Mezi významná maloplošná chráněná území patří například NPR Zahrady pod Hájem, NPR Jazevčí, NPR Čertoryje a NPP Búrová. Do území zasahuje i Přírodní park Strážnické Pomoraví.