<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry > Vodní toky

Morava
(4-13-02-034, 4-13-02-028, 4-13-02-017, 4-13-02-016, 4-13-02-026, 4-13-02-012 )

Je to nejvýznamnější tok v SO ORP. Vodní tok Morava pramení na jižních svazích Kralického Sněžníku ve výšce 1 380 m n. m. Od prameniště teče přibližně jižním až jihovýchodním směrem. Nejprve protéká hornatinu Kralického Sněžníku, dále pak Branenskou vrchovinu a Mohelnickou brázdu. Střední část toku se nachází v území Hornomoravského úvalu a dolní úsek v Dolnomoravském úvalu, kde se tato řeka stáčí k jihozápadu. V území teče řeka jihozápadním směrem přes Veselí nad Moravou. U Strážnice jsou zachované meandry. S druhou nejvýznamnější řekou celého povodí Moravy - řekou Dyjí, se stéká v místě, kde opouští území České republiky, na hranici s Rakouskem v nadmořské výšce cca 150 m n. m. Morava je nejdelší moravskou řekou vůbec, je levostranným přítokem Dunaje, do kterého se vlévá na hranicích Slovenska a Rakouska pod Děvínem. Správcem této řeky je Povodí Moravy, s. p.

Velička
(4-13-02-052, 4-13-02-052, 4-13-02-047, 4-13-02-045, 4-13-02-035, 4-13-02-037)

Tato řeka pramení na úbočí Velké Javořiny v nadmořské výšce přibližně 920 m. U osady Vápenky přijímá zprava Kamenný potok (ř. km 36,5) a pokračuje dále na západ. Pod soutokem s Kazivcem (ř. km 31,4) se stáčí na jihozápad k Javorníku, kde přijímá zleva Hrubý potok (ř. km 26,5). Velička spadá pod správce toku Lesy ČR, s. p. od pramene k soutoku s Hrubým potokem. Úsek za soutokem až po ústí do Moravy již spadá pod správce Povodí Moravy, s. p. Od Javorníku říčka směřuje na sever až severozápad přes Velkou nad Veličkou a Louku, kde se obrací na západ. Vodní tok Velička (do Moravy) ústí zleva do Moravy u Strážnice ve výšce 166 m n. m. Průměrný průtok u ústí se pohybuje okolo 0,91 m3/s. Plocha povodí činí 187,3 km2 s délkou toku 40,2 km.

Radějovka (4-13-02-058, 4-13-02-056)

Celková délka řeky je 23,16 km. Plocha povodí činí 13,47 km2. Radějovka pramení v CHKO Bílé Karpaty na úpatí kopce Kobyla (584 m n. m.). Teče severozápadním směrem po okraji NPR Čertoryje. Poté se stáčí na západ. Dále její tok pokračuje přes rybník Kejda a přírodní koupaliště Lučina. Protéká přes obce Radějov a Petrov a u Rohatce ústí do Moravy. V uzávěrném profilu činí dlouhodobý průměrný průtok Qa 0,2 m3/s. Vodní tok Radějovka spravují Lesy ČR, s. p. v úseku od pramene k lokalitě Ploštiny na katastru Radějovka. Od ř. km 11,06 přebírá správcovství Povodí Moravy, s. p. až po ústí do Moravy.

Sudoměřický potok (4-13-02-065, 4-13-02-063)

Pramení v nadmořské výšce 531 m na severním úbočí Tlsté hory (556 m n. m.). Celková délka vodního toku je 13,8 km, z čehož přibližně 9 km tvoří česko-slovenská státní hranice. Nejprve teče severozápadním směrem do chatové oblasti Mlýnky, kde do něj zprava ústí potok Mandát. Pod chatovou osadou napájí vodní nádrž Mlýnky (Kostolnica). Dále teče západním směrem k obci Sudoměřice, před níž je vybudována menší vodní nádrž (Vanďurák). Západně od Sudoměřic ústí zleva do Baťova kanálu. Celková plocha povodí je 30,1 km2 a průměrný průtok při ústí 0,12 m3/s. Správcem tohoto vodního toku je Povodí Moravy, s. p.

Svodnice (4-13-02-015, 4-13-02-013)

Její pramen se nachází jižně od obce Blatnička. Teče severozápadním směrem přes Blatnici pod Svatým Antonínkem. Za touto obcí tvoří drobné meandry. U města Veselí nad Moravou ústí jako levostranný přítok do Moravy. Správcem Svodnice v celé její délce jsou Lesy, ČR, s. p.

Plavební kanál Petrov-Veselí n.M. (Baťův kanál)
(4-13-02-061, 4-13-02-061 4-13-02-061 4-13-02-052, 4-13-02-017)

Baťův kanál byl zbudován jako závlahový a plavební. Nesloužil jen k dopravním účelům, ale byl konstruován a vybudován především s ohledem na vztah člověka k přírodě, možnost využívání přírody v jeho prospěch a v neposlední řadě s ohledem na zemědělské tradice jižní Moravy. Jeho přínosem je vedle dopravní i významná vodohospodářská funkce. Průtočný profil vodní cesty poskytuje i při malých průtokových rychlostech, daných nepatrnými spády poměrně velkou průtokovou kapacitu. Průplavem (kanálem) je tedy možno převádět značná množství vody i na poměrně velké vzdálenosti, z bilančně aktivních míst do míst pasivních a to pouze gravitačně. Tím se vlastně naplňuje záměr výstavby celého tohoto vodního díla a tou je obnova závlah v údolní nivě řeky Moravy. Profil kanálu má lichoběžníkový tvar o šířce dna 6‑12 m, sklonu svahů 1:2 a nejmenší hloubku (min. pro plavbu) 1,5 m. Přístavy se nacházejí ve Veselí nad Moravou – Ranč, laguna a hvězdárna, poté ve Strážnici, Petrově a Sudoměřicích. Přístavy v Sudoměřicích a Veselí nad Moravou – Ranč jsou v současnosti ve výstavbě. Plavební komory mají délku 38,50‑56,50 m, šířku 5,20 m a hloubku záporníků 1,5 m. Plavební komory Baťova kanálu jsou (na území SO ORP Veselí nad Moravou) Strážnice I a II, Vnorovy I a II, Veselí nad Moravou a Petrov. Plavební komora v obci Rohatec je v současnosti ve výstavbě. Plavební kanál Petrov – Veselí n. M neboli Baťův kanál je ve správcovství Povodí Moravy, s. p.

Kozojídka (4-13-02-046)

Tento vodní tok pramení pod vrcholem Roháč (279 m n. m.) na katastru obce Lipov. Jeho celková délka je 9,3 km. V SO ORP Veselí nad Moravou protéká Veselským rybníkem a poté intravilánem obce Kozojídky, za kterou se vlévá do Veličky jako její pravostranný přítok. Správcem je Povodí Moravy, s. p.

Kuželovský potok (4-13-02-044, 4-13-02-042, 4-13-02-040)

Kuželovský potok o délce 9,05 km prameni jižně od obce Kuželov. Protéká středy obcí Kuželov a Hrubá Vrbka. V 4,5 km přijímá pravostranný přítok Zábařinčový potok a u Tasova se vlévá do Veličky. Správcem Kuželovského potoka jsou Lesy České republiky, s. p.

Kazivec (4-13-02-036)

Kazivec pramení nedaleko vrcholu Lesná (696 m n. m.) západně od Strání. Protéká katastry obcí Nová Lhota a Suchov a po 8,29 km se vlévá do Veličky. Správcem jsou Lesy České republiky, s. p.

Další informace: Přílohy: Seznam toků