<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Historické povodně

Na území ORP Veselí nad Moravou se vyskytly ničivé povodně mnohokrát. Mezi nejvýznamnější patří povodně 1997, 2005, 2006 a 2010:

 

Povodeň červenec 1997

Povodňová situace v červenci 1997 byla způsobena dvěma epizodami vydatných dlouhotrvajících srážek. Srážky na území ČR započaly 04.07.1997, její přechod byl provázen četnými bouřkami a lijáky. Vytvořila se prohlubující se tlaková níže, která postupovala směrem k severovýchodu na západní Ukrajinu, kde zpravidla slábne. Tentokrát srážky ale pokračovaly ještě o dva dny déle, protože Azorská výše se přesunula k jižní Skandinávii, čímž došlo k zablokování retrográdního postupu tlakové níže, která se tak zastavila nad územím jižního Polska. V důsledku toho došlo k zesilování úhrnů spadlých srážek na svahy Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků a Beskyd. Druhé srážkové období započalo 17.07.1997, kdy došlo k přibližování a nakonec ke splynutí dvou frontálních systémů.

Dne 14.07.1997 byla na hladinoměrné stanici Strážnice zaznamenána kulminace Moravy 754 cm, při průměrném ročním stavu 194 cm. V úseku mezi Strážnicí a Hodonínem došlo k zadržení vody v náspu železniční tratě Bzenec – Veselí na Moravě, který tak zadržel postupovou dobu povodně o několik hodin. Vytvořený „poldr“ však nápor nevydržel, protrhl se a vytvořil tak umělou kulminaci ve Strážnici s Qk = 900 m3/s.

Evakuovány musely být obce Moravský Písek a Veselí nad Moravou.

Povodeň ve Veselí nad Moravou zasáhla katastr Milokoště od ulice Sekule a V dědině po levý břeh Moravy, téměř na celé ploše (cca 186 ha). V katastru Předměstí zaplavila voda částečně ulici U stavu, Masarykovu a Nákli. Město Veselí zaplavila voda celé. Katastr Zarazic byl zaplaven od pravé hráze řeky Moravy k odlehčovacímu rameni Moravy o výměře 298 ha. Celkově bylo ve Veselí nad Moravou ohroženo 1170 obyvatel a evakuováno 619 obyvatel. Počet zaplavených domů byl 233, z toho 7 spadlo a 19 bylo určeno k demolici.

V Moravském Písku bylo zaplaveno 1506 ha katastru, škody na majetku občanů dosahovaly na 20 miliónů korun a celkem bylo evakuováno 77 RD. Moravský Písek byl zaplaven v důsledku protržení ochranné hráze odlehčovacího ramene řeky Moravy.

Ve Strážnici byly zaplaveny zejména sklepy rodinných domů a také studně. Bylo nutno také evakuovat Autokemp s 123 osobami.

Ve Vnorovech bylo zaplaveno celé území mezi vlastním tokem Moravy a odlehčovacím kanálem řeky Moravy (místně zvané Zarazický výkaz, Za Moravou a Vnorovský les. Dále bylo zaplaveno území pod jezem Vnorovy mezi ochrannou hrází a vlastním korytem řeky Moravy (les Vilém) až po silnici Strážnice – Bzenec Přivoz.

V obci Kněždub Velička zaplavila na 102 domů a 150 ha polí. V Radějově došlo k vybřežení Radějovského potoka a škody byly odhadnuty na 1 200 000 Kč. Ve Velké nad Veličkou bylo zatopeno cca 60 domů a znečištěno stejné množství domovních studní.

 

 

Povodeň 2005

V období od 18.03. do 24.03.2005 došlo k rozvodnění toků Morava, Svodnice Velička a Polešovický potok. Došlo k vybřežení vody z neupraveného koryta toku Svodnice a k poškození místní komunikace v délce cca 60 m. K významnějšímu vybřežení vody z koryt toků nedošlo, nedošlo tudíž ani k významnějšímu ohrožení majetku obcí ani majetku obyvatel. Došlo pouze k tvorbě jezer z tající vody na polích, tuto vodu bylo nutno čerpat ještě před povodní, např. na k.ú. Strážnice. V některých nemovitostech v blízkosti toků (na území města Veselí nad Moravou zejména na stavbách zahrádkářských chat) mohlo dojít ke škodám na stavbách občanů a k zaplavení sklepů těchto nemovitostí. Zdejšímu úřadu nejsou tyto škody nahlašovány a zdejší úřad je ani neeviduje, škody nesou majitelé nemovitostí.

Povodeň 2006

Povodeň v březnu roku 2006 byla způsobena kombinací vydatných a dlouhotrvajících dešťů a rychlého tání sněhové pokrývky. Povodeň zasáhla téměř celé území SO ORP v období od 27.03.2006 do 10.04.2006.

V lokalitě Rybníček ve Veselí nad Moravou došlo k přelití vody z odpadu od MVE. Došlo k zatopení některých objektů, sklepů a zahrad (v lokalitách Masarykova ul., Kožešnická ul., Břehy, Milokošť a park ve Veselí nad Moravou) - průsaky podzemní vodou. Zaplaveno bylo rozsáhlé nezastavěné území obce Moravský Písek a též obcí Vnorovy a Strážnice.

Povodeň na Veličce měla mimořádně rychlý průběh. Obce Hroznová Lhota, Žeraviny - pravobřežní rozliv vody z koryta Veličky do polí. Voda se před zastavěným územím obce Žeraviny zastavila. Došlo k rozlivu Veličky z koryta a k zaplavení sousedních zemědělských pozemků i v horních částech povodí Veličky (v lokalitě Petruchovy Mlýny na k.ú. Javorník). K rozlivu do polí došlo i na přítocích Veličky, čerpání vody ze zaplavených sklepů bylo zajišťováno v řadě obcí v povodí Veličky, např. v Lipově, v Louce apod., zejména silami místních sborů dobrovolných hasičů.

Povodeň na Radějovce měla za následek zhoršení jakosti podzemní vody ve zdroji obecního vodovodu v Radějově. Povodeň (resp. tání sněhu a srážky) měla za následek i sesuvy území na lesní půdě na k.ú. Radějov a Javorník.

Povodeň na Svodnici byla účinně zmírněna funkcí průtočné vodní nádrže Blatnička. Na VN Blatnička byl očekáván zvýšený průtok při tání velkých zásob sněhu v povodí a nádrž byla dostatečně předpuštěna a její retenční prostor byl maximálně zvýšen.

Povodeň květen 2010

Hlavní příčinou vzniku povodní byla intenzivní srážková činnost v oblasti Beskyd a Javorníků. Nejvíce bylo zasaženo povodí Bečvy a úsek řeky Moravy od soutoku s Bečvou až po soutok s Dyjí. Největší srážkové úhrny nastaly ve dnech 17.–21.05.2010. Území SO ORP Veselí nad Moravou ovšem nejvíce zasáhla druhá povodňová epizoda ve dnech 02.–11.06.2010. Ta byla způsobená rovněž intenzivní srážkovou činností, a také velkou nasyceností povodí z předchozích srážek.

Dne 02.06.2010 dosáhla kulminace v profilu Strážnice (Morava) 705 cm, a na Kyjovce v Kyjově 210 cm. K rozlivům z koryta řeky Moravy v obcích správního obvodu Veselí nad Moravou nedošlo. Na řadě nejníže položených míst v údolní nivě řeky Moravy se objevila (nastoupala) spodní voda, příp. srážková voda, která se nemohla vsáknout. Stejně tak se spodní voda objevila ve sklepech RD, situovaných v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody. Při červnové epizodě došlo k rozsáhlým rozlivům Veličky i Svodnice. V důsledku zaplavení vodou byly uzavřeny silnice mezi Veselím nad Moravou a Blatnicí pod sv. Antonínkem, mezi Tasovem a Hrubou Vrbkou, silnice mezi Blatničkou a Loukou byla sjízdná jen s opatrností. Byla přerušena dodávka elektřiny pro převážnou část obce Kněždub a pro rekreační oblast Lučina, v důsledku přerušení vedení VN pádem podmáčených stromů. V řadě obcí ve správním obvodu ORP Veselí nad Moravou došlo k zaplavení sklepů rodinných domků, v obci Louka došlo i k zaplavení obecního hřbitova. Došlo k rozsáhlému rozlivu vody z koryta vodního toku Svodnice, na území levobřežně pod obcí Blatnice pod sv. Antonínkem, kde voda přetekla za nádražím Blatnice pod Sv. Antonínkem přes silnici Veselí – Blatnice až do povodí vodního toku Kozojídky a byla zadržena až nad obcí Kozojídky v nově vybudovaném poldru s vodní nádrží. Ve Veselí nad Moravou vybřežená voda ze Svodnice zaplavila hospodářskou část samoty (nazývané Mlýnek) p. Kouřila. V obci Javorník, v osadě Petruchovy Mlýny došlo k sesuvu půdy v šířce cca 30 m, který hrozí zatarasením koryta Veličky a způsobením škod na mostu a silnici Javorník – Nová Lhota a na LB bytové zástavbě a hospodářských stavbách. Vybřeženou vodou a též vodou „vnitřní“ v údolní nivě řeky Moravy bylo zaplaveno několik km2 lesní a zemědělské půdy na území obcí Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Vnorovy a Strážnice, kde na zemědělské půdě došlo k rozsáhlým škodám. V době povodně se projevil pozitivní vliv na průběh povodně u vodní nádrže Blatnička na Svodnici a u nádrže s poldrem na Kozojídce.

Ostatní historické povodně

V červnu roku 1961 byla velkou přívalovou povodní zasažena obec Blatnička. V roce 1999 nastal 3. stupeň povodňové aktivity v obci Kněždub, kdy došlo k přelití hrází u Rybníčka, Hučláku i Vlčího járku.

 

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD