Věcná část > Opatření k ochraně před povodněmi

Druhy opatření na ochranu před povodněmi stanovuje § 65 vodního zákona.

Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně, opatření prováděná po povodni.

Přípravná opatření jsou:

a.stanovení záplavových území,

b.vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,

c.povodňové plány,

d.povodňové prohlídky,

e.příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,

f.organizační a technická příprava,

g.vytváření hmotných povodňových rezerv,

h.příprava účastníků povodňové ochrany.

Opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně jsou:

a.činnost předpovědní povodňové služby,

b.činnost hlásné povodňové služby,

c.varování při nebezpečí povodně,

d.zřízení a činnost hlídkové služby,

e.vyklizení záplavových území,

f.řízené ovlivňování odtokových poměrů,

g.povodňové zabezpečovací práce,

h.povodňové záchranné práce,

i.zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní

j.činnost hlásné povodňové služby,

Opatření prováděná po povodni jsou:

a.evidenční a dokumentační práce,

b.vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,

c.odstranění povodňových škod a obnova území po povodni.

Povodňová opatření ve smyslu ustanovení § 65 vodního zákona nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, jakož investice vyvolané povodněmi.

Všechna základní a předvídatelná opatření k ochraně před povodněmi jsou zahrnuta v povodňových plánech. Ostatní opatření jsou operativně řízena a koordinována povodňovými orgány.

Pro snižování a zvládání povodňových rizik se v ohroženém území provádějí preventivní opatření, která jsou většinou strukturálního charakteru (stavební investice), např. úpravy koryt toků, ochranné hráze, retenční nádrže a poldry, dále opatření k udržení retenční schopnosti krajiny a opatření v záplavových územích. Cíle pro zvládání povodňových rizik a programy opatření k jejich dosažení jsou pro jednotlivé oblasti obsaženy v plánech pro zvládání povodňových rizik, které byly schváleny 22. 12. 2015 (viz zákon č. 150/2010 Sb.).

Operativní opatření, převážně nestrukturálního charakteru, se provádí preventivně před povodní, během povodně a po povodni a jsou koordinována a řízena povodňovými orgány, za povodně při vyhlášení krizového stavu orgány krizového řízení. Mezi tato opatření patří také aktivity související s přípravou a činností hlásné a předpovědní povodňové služby, zejména:

•zpracování povodňových plánů,

•vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,

•příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,

•činnost předpovědní povodňové služby,

•činnost hlásné povodňové služby,

•zřízení a činnost hlídkové služby,

•varování při nebezpečí povodně.

Opatření na přípravu předpovědní povodňové služby, hlásné povodňové služby a systémů včasného varování mohou být také součástí plánů pro zvládání povodňových rizik.

Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby.

Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu (§ 77 vodního zákona)

Krizové řízení za povodňových situací

Pokud jsou při povodni ohroženy životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí, a ohrožení není možné odvrátit běžnou činností povodňových orgánů a složek IZS, dojde k vyhlášení krizového stavu a řízení ochrany před povodněmi přebírají orgány krizového řízení. Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman, nouzový stav vyhlašuje vláda.

Orgány krizového řízení jsou:

•starosta obce; může zřídit krizový štáb obce,

•starosta obce s rozšířenou působností (ORP); zřizuje bezpečnostní radu ORP a krizový štáb ORP; v Praze plní obdobné funkce starosta městské části,

•hejtman; zřizuje bezpečnostní radu kraje a krizový štáb kraje; v Praze plní obdobné funkce primátor hlavního města Prahy,

•vláda; zřizuje Ústřední krizový štáb.

V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise stávají součástí krizového štábu kraje a Ústřední povodňová komise součástí Ústředního krizového štábu. Výkon státní správy v oblasti krizového řízení koordinuje Ministerstvo vnitra. Operativní úkoly Ministerstva vnitra, zejména ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací zabezpečuje Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru (GŘ HZS).

Integrovaný záchranný systém (IZS) tvoří základní složky a ostatní složky, které koordinovaně postupují při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR (HZS), jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky, odborné a jiné služby, které poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání.

Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události. Operační a informační střediska HZS (OPIS) zabezpečují vyrozumění základních a ostatních složek IZS a státních a samosprávných orgánů podle dokumentace IZS. Způsob je upraven vyhláškou Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. IZS funguje i při běžných povodních, při kterých nejsou vyhlášeny krizové stavy.