Věcná část > Definice a rozdělení povodní

Povodní se podle § 64 vodního zákona přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity (§ 70 vodního zákona) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž výše uvedená situace, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.

Většina povodní je způsobena nárůstem průtoku vody nad kapacitu koryta a v takovém případě je povodní zasažen delší úsek toku. V určitých specifických situacích může být rozliv pouze lokální způsobený přehrazením nebo zúžením koryta řeky. Příčiny většiny povodní mají přírodní charakter – způsobuje je silný déšť, tání sněhu nebo zahrazení koryta ledovou bariérou. Mohou se také vyskytnout i tzv. "zvláštní povodně", které jsou vyvolané například protržením přehrady nádrže nebo ochranné hráze. Tyto povodně bývají většinou spojené s výskytem přirozeného nárůstu průtoku, ovšem škody, které zvláštní povodně vyvolávají, jsou vždy větší, než při přirozeném rozlivu.

Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při:

a.dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci,

b.déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů, nebo

c.vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.

Do určité míry jsou povodněmi ohroženi všichni obyvatelé naší republiky. Povodně v posledních dvaceti letech ukázaly, že při podobném rozsahu jsou povodně významným zásahem do celonárodního hospodářství a na splacení škod se pak podílejí všichni obyvatelé například prostřednictvím zvýšení daní. Mnohem destruktivnějším účinkům povodní jsou ale vystaveni ti lidé, kteří jsou přímo postižení na svém majetku nebo zdraví. Mnohem lépe se s následky povodní vyrovnávají ti, kteří si riziko zaplavení uvědomují a jsou na něj připraveni. Riziko povodňových škod se přirozeně liší podle místa bydlení. Nejde přitom jenom o pravděpodobnost zaplavení objektu, ale i charakter hrozící povodně, který do značné míry limituje protipovodňová opatření.

Pro vznik přirozených povodní jsou v naprosté většině případů rozhodující hydrologické příčinné jevy na území České republiky. Povodně přicházející ze zahraničí mohou připadat v úvahu pouze na Dyji (přítok do nádrže Vranov).

Přirozené povodně

1.zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se nejvíce vyskytují na podhorských tocích a propagují se dále i v nížinných úsecích velkých toků

2.letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích

3.letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (často i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoliv na malých vodních tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích

Povodně z tání sněhu

Povodně způsobené táním sněhu vznikají v zimním a jarním období, od prosince do dubna. Je-li tání sněhu vydatně doprovázené deštěm, mluvíme pak o tzv. smíšené povodni. Nebezpečnými faktory jejich vzniku jsou velké množství sněhu, zejména v nižších a středních nadmořských výškách, zima bez výskytu dílčích tání, promrzlá půda pod sněhovou pokrývkou, oteplení s celodenní teplotou vzduchu nad bodem mrazu, silný vítr a především vzdušná vlhkost a dešťové srážky v průběhu oblevy. Povodně z tání sněhu ohrožují nejvíce střední a velká povodní s malými výškovými rozdíly terénu.

Ledové povodně

Ledové povodně jsou spojeny s oteplením po období silných mrazů, kdy se vytvořil ledový pokryv vodních toků. Táním sněhu se zvětší průtok dříve, než stačí ledy roztát, a proto se rozlámou a začnou se pohybovat v korytě toku. Tento proces nazýváme chod ledu nebo dřenice. Na místech s mělkým dnem, nebo se zúžení koryta se unášené kry hromadí a vytváří ledové bariéry. Podobná riziková místa na tocích jsou známa, a jsou uvedená v povodňových plánech. Předpovědět zda v dané situaci dojde k vytvoření ledových bariér, však není možné. Po výstavbě přehradních nádrží jsou ledochody méně časté, protože velké úseky řek jsou oteplované odpouštěním spodní teplé vody ze dna těchto nádrží.

Zimní povodňové situace mohou být způsobené ledovými jevy i při relativně menších průtocích. Vyskytují se v úsecích toku náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp.

Dešťové povodně

Příčinou dešťových povodní jsou den nebo i více dní trvající intenzivní srážky, často zesílené v horských oblastech. Srážky postupně nasytí půdu, která již není schopná zadržovat vodu a dochází k výraznému odtoku vody z krajiny. Nebezpečné je, pokud před vlastní povodní bylo vlhké období a půda byla nasycena vodou už před začátkem silných srážek. Tento typ povodní ohrožuje především střední a velké řeky, kde dochází k rozlivům zaplavujícím rozsáhlé oblasti v okolí řek. Většina velkých povodní na našem území, které způsobily značné škody hospodářství, byla tohoto typu.

Přívalové povodně

Přívalové (často nevhodně nazývané bleskové) povodně vznikají následkem krátkodobých a velmi intenzivních přívalových srážek, kdy během 1 až 6 hodin může vypadnout více než 100 mm srážek. Přívalové srážky se vyskytují v letních bouřkách. Rychlý přísun srážek nestačí půda vsakovat a voda rychle odtéká po povrchu půdy. Často odnáší půdní materiál a způsobuje erozi. I když zasažená plocha většinou není velká, voda proudí velmi rychle, má velkou ničivou sílu a způsobuje velké škody. Tyto povodně nejvíce ohrožují lidské životy, protože přicházejí velmi náhle a dávají málo prostoru pro záchranu lidí.

Zvláštní povodně

Do této kategorie se řadí povodně způsobené umělými vlivy, což jsou situace, jež mohou nastat na vodních dílech vzdouvajících vodu. Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodních děl jsou povinni zajišťovat na nich odborný technickobezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu vodního díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti a možných poruch i navrhování vhodných opatření k nápravě. Pro účely dohledu jsou vodní díla zařazena do I. až IV. kategorie podle výše škod v území pod vodním dílem při případné havárii. Pro díla I. a II. kategorie je vlastník (uživatel) nebo správce povinen zajistit provádění dohledu prostřednictvím pověřené odborné organizace, kterou je v ČR společnost VODNÍ DÍLA – TBD a.s.