Věcná část > Hydrologické poměry - Morava > Významné toky oblasti povodí Moravy

Morava

Největším a nejdelším tokem v oblasti povodí Moravy je stejnojmenná páteřní řeka Morava, která pramení pod Králickým Sněžníkem (1423 m n. m.) s pramenem ve výšce cca 1 370 m n. m. Protéká přes Mohelnickou brázdu nejprve Hornomoravským a pak Dolnomoravským úvalem. Ve svém nejhornějším úseku protéká řeka Morava úzkým údolím až k soutoku s Desnou u Postřelmova, kde se náhle otevírá široké údolí s inundacemi. Kolem Litovle pak Morava protéká malebným Litovelským Pomoravím. Pod Olomoucí se stéká se svým největším levobřežním přítokem – řekou Bečvou. S druhou nejvýznamnější řekou celého povodí Moravy, s řekou Dyjí, se stéká v místě, kde opouští území České republiky, na hranici s Rakouskem v nadmořské výšce cca 150 m n. m. Morava je nejdelší moravskou řekou vůbec, je levostranným přítokem Dunaje, do kterého se vlévá na hranicích Slovenska a Rakouska pod Děvínem.

Desná

Řeka Desná je levostranným přítokem řeky Moravy a spolu s Krupou a Brannou je jedním ze tří větších toků, které přibírá Morava v Jeseníkách. Pramenní v oblasti jižně od Pradědu v Hrubém Jeseníku na svahu Kamzičníku (1419 m n. m.) v nadmořské výšce cca 1333 m n. m. Od pramene nabírá nejprve severozápadní směr, pak se stáčí přímo na západ a od Koutů nad Desnou pokračuje jihozápadně směrem na Šumperk. U Postřelmova se, v nadmořské výšce cca 281 m n. m., vlévá do řeky Moravy.

Moravská Sázava

Moravská Sázava je pravostranným přítokem Moravy, jedná se o moravský tok pramenící v Čechách na úbočí Bukové hory (958 m n. m.) poblíž Čenkovic, v nadmořské výšce cca 794 m n. m. Na horním toku má jižní směr, protéká Výprachticemi a geomorfologickým celkem Lanškrounská kotlina. Poblíž obce Krasíkov se řeka dostává do údolí oddělující Zábřežskou vrchovinu a Hanušovickou vrchovinu. Protéká Tatenicemi a Hoštějnem, kde se stáčí na východ a dále pokračuje Přírodním parkem Březná a u Zábřehu se dostává do Hornomoravského úvalu. Do řeky Moravy ústí Moravská Sázava u Zvole asi 3 km od Zábřehu v nadmořské výšce cca 264 m n. m.

Třebůvka

Řeka Třebůvka je pravostranným přítokem Moravy, do které se vlévá pod Mohelnicí u obce Moravičany v nadmořské výšce 244,72 m n. m. Pramení v Podorlické pahorkatině na jihozápadním svahu Arnoštovského vrchu (538 m n. m.) u Křenova v nadmořské výšce 458,40 m n. m., jejím největším přítokem je řeka Jevíčka. V povodí se nachází 229 vodních ploch s celkovou rozlohou 78,03 ha, největší z nich jsou vodní dílo (nádrž) Moravská Třebová (11,89 ha) a Finsterlova hlubina (9,62 ha).

Oskava

Další z levostranných přítoků řeky Moravy nad Bečvou. Pramení v kopcovité oblasti severozápadně od Rýmařova pod vrcholem Kamenného vrchu (955 m n. m.) v nadmořské výšce cca 831 m n. m. Od pramene až po soutok s Moravou si udržuje převážně jižní směr, pouze za Uničovem se stáčí mírně na jihovýchod. Do řeky Moravy se vlévá severně nad Olomoucí u Chomoutova v nadmořské výšce 213 m n. m.

Bystřice (do Moravy)

Bystřice je levostranný přítok Moravy nad Bečvou. Pramení v Nízkém Jeseníku nad obcí Dětřichov n. Bystřicí, asi 10 km severně od Moravského Berouna, v nadmořské výšce cca 658 m n. m. Touto obcí protéká a pokračuje jižním směrem kolem Moravského Berouna, přes Domašov nad Bystřicí až do Velké Bystřice, od této obce nabírá východní směr k Olomouci, kde se vlévá do řeky Moravy v nadmořské výšce cca 210 m n. m.

Bečva

Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy, vzniká soutokem Rožnovské a Vsetínské Bečvy u Valašského Meziříčí. Vsetínská Bečva pramení poblíž hraničního přechodu Bumbálka (česko-slovenská hranice) na úpatí kopce Čarták (952 m n. m.), sbírá vody z Javorníků a ze Vsetínských vrchů a u Valašského Meziříčí se stéká s Rožnovskou Bečvou, která pramení na severním svahu Vysoké (1024 m n. m.). Řeka Bečva dále teče v pohoří západních výběžků Beskyd k Hranicím, odtud k jihozápadu údolím ohraničeným po pravém břehu nejjižnějšími výběžky Jeseníků a Oderskými vrchy, kolem Lipníka nad Bečvou a dále protéká Přerovem, cca kilometr za obcí Troubky se vlévá, v nadmořské výšce cca 195 m n. m., do Moravy. Jelikož Bečva svádí vodu z území silně zalesněného (Beskydska, přítoky též z Oderska), z míst bohatých na dešťové srážky, významně ovlivňuje vodní režim na středním a dokonce i na dolním toku Moravy. Nejvíce vody mívá řeka v březnu, nejméně v září.

Romže a Valová

Romže a Valová odvodňují velkou část Prostějovska. Jedná se o pravostranný přítok řeky Moravy. Romže pramení u vesnice Dzbel severozápadně od Konic v nadmořské výšce cca 485 m n. m. a dále teče jihovýchodně směrem k Prostějovu, pod kterým se do ní vlévá řeka Hloučela, čímž vzniká řeka Valová, která od Prostějova pokračuje jihovýchodním směrem a severně od Kojetína u obce Uhřičice ústí v nadmořské výšce cca 193 m n. m. do řeky Moravy.

Haná

Řeka Haná je po řece Bečvě druhým největším přítokem řeky Moravy. Podle ní dostal název úrodný kraj střední Moravy mezi Litovlí, Vyškovem, Kroměříží, Přerovem a Olomoucí. Řeka Haná vzniká v Dědicích (část obce Vyškov) soutokem vodních toků Malé a Velké Hané, které pramení na svazích Drahanské vrchoviny. Od Vyškova teče řeka Haná severovýchodním směrem, míjí obce Ivanovice na Hané a Němčice nad Hanou, a poblíž obce Bezměrov kousek před Kroměříží se v nadmořské výšce cca 190 m n. m. vlévá do řeky Moravy.

Olšava

Je levostranným přítokem Moravy, pramení v Bílých Karpatech blízko státní hranice se Slovenskou republikou (v oblasti Trenčína) na svahu Bašty (642 m n. m.) v nadmořské výšce cca 622 m n. m. Od pramene teče západním směrem přes obce Bojkovice, Uherský Brod, Kunovice a u obce Kostelany nad Moravou se vlévá v nadmořské výšce cca 177 m n. m. do řeky Moravy.

Velička

Řeka Velička je levostranným přítokem Moravy, do které se vlévá u Strážnice v nadmořské výšce cca 160 m n. m. Pramenní v Bílých Karpatech na svahu Velké Javořiny (970 m n. m) v nadmořské výšce cca 920 m n. m. Největším přítokem je Kuželovský potok. v povodí řeky Veličky se nachází 31 vodních ploch s celkovou rozlohou 6,38 ha, k největším patří Kulatý rybník.